|
|
Overclaiming test - příspěvek k validizaci
Minarčíková, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Riegel, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá validizací české verze Dotazníku přehánění vlastních znalostí (v anglické verzi Paulhus a Bruce 1990, v české verzi NÚDZ 2014). Autoři dotazníku říkají, že slouží k odhalování přehánění a sociálně žádoucího stylu odpovídání v rámci sebeposuzovacích dotazníků. Úvod teoretické části se zabývá sebeprezentaci. Další kapitoly se zaměřují na sebezlepšování v rámci dotazníků a možnosti jeho zjišťování. Závěr teoretické části se zabývá technikou přehánění a Dotazníkem přehánění vlastních znalostí. Hlavním cílem praktické části je ověření české verze dotazníku a zhodnocení jeho využitelnosti při výběrovém řízení. Výzkumu se zúčastnilo 140 osob z běžné populace a 68 účastníků výběrového řízení na pozici justičního čekatele nebo soudce. KLÍČOVÁ SLOVA Overclaiming, přehánění, sebeprezentace, sociální desirabilita, vytváření dobrého dojmu, impression management, sebeklam, sebezlepšování
|
|
|
Integrita a sociální desirabilita u hospitalizovaných psychiatrických pacientů
Doubková, Nikola
Tato diplomová práce se věnuje dvěma konstruktům - sociální desirabilitě a integritě. Hlavním cílem této práce je vytvořit rozhovor sloužící jako varianta dotazníkových metod k rozlišení osob s různou mírou integrity a tendencí k sociálně žádoucímu odpovídání. V teoretické části práce jsou blíže představeny teoretické základy jak sociální desirability, tak integrity. Při představování obou konstruktů je brána v úvahu jejich komplexita, a proto jsou při jejich vymezování využívány přístupy různých autorů. Teoretická část také představuje metody, jejichž cílem je zjišťování tendencí k sociální desirabilitě a zjišťování míry osobnosti integrity. Oba konstrukty jsou také uvedeny do vzájemné souvislosti. V empirické části práce je popsán proces vzniku polostrukturovaného rozhovoru, který byl vytvořen na základě originální české testové baterie Integrita v pracovním prostředí, konkrétně na základě dotazníku Integrita v pracovním a běžném životě a dotazníku zaměřeného na odhalování tendencí k sociální desirabilitě. Vzniklý rozhovor obsahuje celkem 8 otázek, v nichž jsou představeny krátké příběhy. Respondent je žádán, aby posoudil své chování v této situaci a následně také chování druhých lidí. Výzkumu se zúčastnilo 8 pacientů (4 ženy, 4 muži, věk 21 - 61 let) 2. oddělení Národního ústavu duševního...
|
|
|
Integrita a sociální desirabilita u hospitalizovaných psychiatrických pacientů
Doubková, Nikola
Tato diplomová práce se věnuje dvěma konstruktům - sociální desirabilitě a integritě. Hlavním cílem této práce je vytvořit rozhovor sloužící jako varianta dotazníkových metod k rozlišení osob s různou mírou integrity a tendencí k sociálně žádoucímu odpovídání. V teoretické části práce jsou blíže představeny teoretické základy jak sociální desirability, tak integrity. Při představování obou konstruktů je brána v úvahu jejich komplexita, a proto jsou při jejich vymezování využívány přístupy různých autorů. Teoretická část také představuje metody, jejichž cílem je zjišťování tendencí k sociální desirabilitě a zjišťování míry osobnosti integrity. Oba konstrukty jsou také uvedeny do vzájemné souvislosti. V empirické části práce je popsán proces vzniku polostrukturovaného rozhovoru, který byl vytvořen na základě originální české testové baterie Integrita v pracovním prostředí, konkrétně na základě dotazníku Integrita v pracovním a běžném životě a dotazníku zaměřeného na odhalování tendencí k sociální desirabilitě. Vzniklý rozhovor obsahuje celkem 8 otázek, v nichž jsou představeny krátké příběhy. Respondent je žádán, aby posoudil své chování v této situaci a následně také chování druhých lidí. Výzkumu se zúčastnilo 8 pacientů (4 ženy, 4 muži, věk 21 - 61 let) 2. oddělení Národního ústavu duševního...
|
|
|
Integrita a sociální desirabilita u hospitalizovaných psychiatrických pacientů
Minarčíková, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dvěma konstruktům - sociální desirabilitě a integritě. Hlavním cílem této práce je vytvořit rozhovor sloužící jako varianta dotazníkových metod k rozlišení osob s různou mírou integrity a tendencí k sociálně žádoucímu odpovídání. V teoretické části práce jsou blíže představeny teoretické základy jak sociální desirability, tak integrity. Při představování obou konstruktů je brána v úvahu jejich komplexita, a proto jsou při jejich vymezování využívány přístupy různých autorů. Teoretická část také představuje metody, jejichž cílem je zjišťování tendencí k sociální desirabilitě a zjišťování míry osobnosti integrity. Oba konstrukty jsou také uvedeny do vzájemné souvislosti. V empirické části práce je popsán proces vzniku polostrukturovaného rozhovoru, který byl vytvořen na základě originální české testové baterie Integrita v pracovním prostředí, konkrétně na základě dotazníku Integrita v pracovním a běžném životě a dotazníku zaměřeného na odhalování tendencí k sociální desirabilitě. Vzniklý rozhovor obsahuje celkem 8 otázek, v nichž jsou představeny krátké příběhy. Respondent je žádán, aby posoudil své chování v této situaci a následně také chování druhých lidí. Výzkumu se zúčastnilo 8 pacientů (4 ženy, 4 muži, věk 21 - 61 let) 2. oddělení Národního ústavu duševního...
|
|
|
Faktoriální vinětový design
Plecháčková, Debora ; Buchtík, Martin (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na kvazi-experimentální výzkumný design využívající popisy hypotetických situací (viněty) s proměnlivými dimenzemi a jejich úrovněmi. Práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována samotnému představení techniky FSA. Druhá (metodologická) část popisuje okolnosti výzkumu, jež byl v rámci diplomové práce proveden. Jeho cílem je porovnání FSA s tradiční dotazovací metodou, reprezentovanou položkovou baterií. Téma, skrze které je srovnání provedeno, je kriminalita, resp. punitivita. Výzkum se navíc zaměřuje i na srovnání klasické a projektivní metody dotazování. Dotazníkové šetření metodou CAWI využilo split-ballot experimentu, přičemž soubor 505 respondentů byl rozdělen na dvě části. Jedna polovina odpovídala na vinětu a následnou položkovou baterii zaměřující se na polehčující / přitěžující okolnosti v běžné formě (první osobě) dotazování, druhá část obdržela projektivní formu (třetí osobu) dotazníku. Závěry výzkumu se zaměřují jednak na identifikaci polehčujících a přitěžujících okolností pomocí rozdílných metod dotazování a jejich vzájemné porovnání, jednak na kombinaci FSA a položkové baterie v kroku analýzy a odhalení nekonzistentních (a potenciálně sociálně desirabilních) témat. Z pohledu identifikace polehčujících a přitěžujících okolností jsou metody srovnatelné....
|
|
|
Overclaiming test - příspěvek k validizaci
Minarčíková, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Riegel, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá validizací české verze Dotazníku přehánění vlastních znalostí (v anglické verzi Paulhus a Bruce 1990, v české verzi NÚDZ 2014). Autoři dotazníku říkají, že slouží k odhalování přehánění a sociálně žádoucího stylu odpovídání v rámci sebeposuzovacích dotazníků. Úvod teoretické části se zabývá sebeprezentaci. Další kapitoly se zaměřují na sebezlepšování v rámci dotazníků a možnosti jeho zjišťování. Závěr teoretické části se zabývá technikou přehánění a Dotazníkem přehánění vlastních znalostí. Hlavním cílem praktické části je ověření české verze dotazníku a zhodnocení jeho využitelnosti při výběrovém řízení. Výzkumu se zúčastnilo 140 osob z běžné populace a 68 účastníků výběrového řízení na pozici justičního čekatele nebo soudce. KLÍČOVÁ SLOVA Overclaiming, přehánění, sebeprezentace, sociální desirabilita, vytváření dobrého dojmu, impression management, sebeklam, sebezlepšování
|
|
|
Validizace Marlowe-Crowne škály sociální desirability v českém prostředí
Přibáňová, Tereza ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
V diplomové práci je pojednáván proces validizace Marlowe-Crowne škály sociální desirability v českém prostředí. Navzdory skutečnosti, že sociální desirabilita představuje chybu, která může ohrozit validitu získaných dat, neexistuje oficiální česká verze Marlowe- Crowne škály, která by mohla být používána v dotazníkových šetřeních. Cílem práce je tak vytvořit český překlad škály a otestovat jeho funkčnost. V práci je nejprve z teoretického hlediska představena Marlowe-Crowne škála, její vznik, charakteristika, význam v souvislosti se sociální desirabilitu, kritika a problémy i možnosti a úskalí jejího využití v novém prostředí. Dále jsou rozebrány různé způsoby překladu výzkumných instrumentů, které napomáhají zachovávat jejich smysl, a metoda kognitivních interview, jakožto způsob otestování nových či převedených výzkumných instrumentů. Pro překlad Marlowe-Crowne škály byl využit modifikovaný paralelní překlad třech překladatelů. Kognitivní interview, založená především na verbálních protokolech, byla využita pro otestování finální přeložené škály pro zjištění, zda je škála bezproblémově použitelná v českém prostředí. Interview byla provedena s šestnácti respondenty s různými sociodemografickými charakteristikami. Práce dospívá k závěru, že využitelnost škály je problematická, protože se objevuje...
|
|
|
Conjoint analýza: za hranice marketingu
Sklenařík, Pavel ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Diplomová práce se věnuje conjoint analýze v kontextu možností jejího užití v sociálně vědním výzkumu, kde je v současné době prozatím spíše přehlížena. Metoda je v textu zevrubně představena po stránce historických okolností svého vzniku, následného vývoje i statistického pozadí jednotlivých typů této analýzy. Navazující praktická část ověřuje možnosti conjointu v souvislosti s redukcí vybraných problémů validity dat, se kterými se akademický výzkum běžně potýká. Hypotézy, formulované na základě literatury a testované pomocí dat získaných ze split ballot experimentu, pomocí kterého se porovnávají výstupy z conjoint analýzy s těmi získanými běžnými hodnotícími škálami, se týkají sociální desirability a order effectu. Výzkum z prostředí výběru ideální pracovní pozice očima mladých absolventů VŠ ukazuje kromě očekávané neotřesitelné pozice platového ohodnocení v rámci preference jednotlivých aspektů výběru zaměstnání rovněž možnost redukce vlivu order effectu právě za pomoci použití conjoint analýzy.
|
|
|
Měření sociální žádoucnosti v podmínkách zkouškové situace
Francová, Anna ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Bartošková, Magda (oponent)
Bakalářská práce se věnuje míře sociálně žádoucího stylu odpovídání v dotazníku BIDR-CZ (Balanced Inventory od Desirable Responding, Paulhus 1984; v české úpravě Preiss a Mačudová, 2013) v reálné situaci psychologicko-diagnostického vyšetření a následnému srovnání výsledků mezi experimentální a kontrolní skupinou. Experimentální skupinu tvoří kandidáti na funkci soudce, státního zástupce a exekutora. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve skóre BIDR-CZ mezi experimentální a kontrolní skupinou. Skóre kandidátů na profesi v justici bylo statisticky významně vyšší v celkové škále i v obou subškálách než skóre osob z kontrolní skupiny. První část práce uvádí teoretické vymezení sociální desirability, definic, terminologie a rozdělení tohoto pojmu. Dále obsahuje pojetí sociální desirability jako odpověďového stylu, zkoumání validity testových metod pod jejím vlivem a přehled zahraničních výzkumů, které se tímto tématem zabývají. Také je zde podrobně zmíněn proces výběru justičních čekatelů v České republice, podmínky dané zákonem i testové metody použité během vyšetření. Klíčová slova: BIDR, sociální desirabilita, kontrola dojmu, sebeklam, sebeprezentace, zkreslení odpovědi.
|
host ::
RSS.